highlike

MICHEL BLAZY

MICHEL BLAZY

source: designmagazin

Sochař a umělec Michel Blazy je proslulý především svou prací s rychle kazícím se materiálem. Jeho posledním počinem jsou instalace z pěny. Nedávno na sebe Blazy upozornil tím, že zaplnil pěnou nově zrekonstruovaný středověký klášter v srdci Paříže, který dnes slouží jako výstavní prostor pro současné umění.

Michel Blazy je francouzský umělec pocházející z Maroka. Ke svým sochám přistupuje téměř filosoficky, zabývá se základními fyzikálními aspekty naší existence, jako jsou čas, prostor a tělo. Blazy pracuje s materiály, kdy může řídit jeho transformaci, může sledovat mikro-události, které mění strukturu – klíčení, vysušení, poškození povrchu, hnilobu a plíseň.

Michel Blazy a jeho umělecké instalace s pěnou Michel Blazy a jeho umělecké instalace s pěnou Michel Blazy a jeho umělecké instalace s pěnou Michel Blazy a jeho umělecké instalace s pěnou

Michel Blazy rád používá organické materiály, které se dají najít doma, na zahradě nebo přímo v kuchyni; materiál jako je jídlo, hmyz či toaletní papír. V roce 2007 vystavoval sochy ze slupek pomerančů, celá místnost se postupně zaplnila zápachem rozkládající se hmoty.

Michel Blazy a jeho umělecké instalace s pěnou Michel Blazy a jeho umělecké instalace s pěnou Michel Blazy a jeho umělecké instalace s pěnou Michel Blazy a jeho další výtvarné instalace

Blazy již dříve pracoval s tématem pěny, v Paříži vystavil instalaci nazvanou Fontaine de Mousse, Loni v létě v umělecké instalaci nazvané Bouquet Final vyplnil cisterciácký klášter ze 13. století v Paříži pěnou. Pevné a po staletí neměnné stěny kláštera vytvářely kontrast s pohybující se pěnou, která splývala kaskádovitě z kovového lešení. Použitým materiálem byly velké listy pěny, široké proužky rostoucí do délky, stáčející se do sebe, až nakonec spadly na zem. Lešení stálo mezi gotickými sloupy a podloubím ze světlého kamene.

Michel Blazy a jeho další výtvarné instalace Michel Blazy a jeho další výtvarné instalace Michel Blazy a jeho další výtvarné instalace Michel Blazy a jeho další výtvarné instalace

K instalaci pěny se vrátil i letos v únoru během jednodenních oslav White Night v australském Melbourne. Šestimetrového lešení s plastovými boxy na bocích připomínalo velkou kytici a stejně jako v Paříží, i zde se lešení pomalu zahalilo do pěny. V současnosti vystavuje Michel Blazy v Bruselu v Centrale for Contemporary Art a v Los Angeles v galerii Barnsdall.
.
.
.
.
.
.
.
source: visualnews
In a gorgeous Cistercian monastery in Paris – one that dates back to the 13th century – sits Michel Blazy’s astonishing kinetic installation called Bouquet Final. The installation contrasts the stability of the renovated church with ever changing foam bubbles cascading around metal scaffolding like gigantic strips of cotton candy to show the fragility of life. Blazy is known for working with organic materials. Five years back, he exhibited another foam installation called Fontaine de mousse and a piece called Post Patman that filled the room with the stench and beauty of decaying matter at the Palais de Tokyo, also in Paris. Michel Blazy works with living things to “explore the very basic physical aspects of our existence – time, space and body… He attempts to create multi-sensorial and changing spaces and sculptures to show the uncertainties of our condition” (ArtWeLove). See more of his work at the Art Concept Galerie. To brush up on your French speaking skills and see the Blazy’s process for his foam works, check out the videos below.
.
.
.
.
.
.
.
source: artandsciencejournal
This astonishing work was recently installed in a meticulously well-preserved medieval monastery in Paris. In it, French conceptual artist Michel Blazy plays with foam, an ephemeral substance that directly contrasts to this site of architectural splendor.
Emerging from a tall, metal structure, the sensational, frothy material spurts forth, stirring fascination on the part of the viewer. We are confronted with this free-flowing, changeable matter that moves as a sheet, curling onto itself as the sheets grow longer. The foam is produced by a generator that creates a muffled noise from behind the installation.
The physical qualities of this installation point to an instance in which art cannot be preserved. Foam is a varied experience in Blazy’s oeuvre, oozing from such structures as garbage bins and planters. Likewise, art is an experience generated to exhibit various ideas, messages, and states of wonder.
.
.
.
.
.
.
.
source: offifr
Michel Blazy crée des sculptures à partir des petites choses de la maison, qui n’inspirent d’ordinaire que l’inattention dévolue aux objets du quotidien : purée de carotte, graines de lentilles, colorants alimentaires, croquettes pour chien et chat… Un savant mélange de matériaux naturels et artificiels qui constituent le support des investigations de l’artiste.
Pour le Collège des Bernardins, il propose une installation qui évoque le possible futur de la planète si nous ne prenons pas garde à notre environnement : décroissance et surconsommation sont au cœur de ses préoccupations.
.
.
.
.
.
.
.
source: designmagazin
Sochař a umělec Michel Blazy je proslulý především svou prací s rychle kazícím se materiálem. Jeho posledním počinem jsou instalace z pěny. Nedávno na sebe Blazy upozornil tím, že zaplnil pěnou nově zrekonstruovaný středověký klášter v srdci Paříže, který dnes slouží jako výstavní prostor pro současné umění.
Michel Blazy je francouzský umělec pocházející z Maroka. Ke svým sochám přistupuje téměř filosoficky, zabývá se základními fyzikálními aspekty naší existence, jako jsou čas, prostor a tělo. Blazy pracuje s materiály, kdy může řídit jeho transformaci, může sledovat mikro-události, které mění strukturu – klíčení, vysušení, poškození povrchu, hnilobu a plíseň.
Michel Blazy rád používá organické materiály, které se dají najít doma, na zahradě nebo přímo v kuchyni; materiál jako je jídlo, hmyz či toaletní papír. V roce 2007 vystavoval sochy ze slupek pomerančů, celá místnost se postupně zaplnila zápachem rozkládající se hmoty.
Blazy již dříve pracoval s tématem pěny, v Paříži vystavil instalaci nazvanou Fontaine de Mousse, Loni v létě v umělecké instalaci nazvané Bouquet Final vyplnil cisterciácký klášter ze 13. století v Paříži pěnou. Pevné a po staletí neměnné stěny kláštera vytvářely kontrast s pohybující se pěnou, která splývala kaskádovitě z kovového lešení. Použitým materiálem byly velké listy pěny, široké proužky rostoucí do délky, stáčející se do sebe, až nakonec spadly na zem. Lešení stálo mezi gotickými sloupy a podloubím ze světlého kamene.
K instalaci pěny se vrátil i letos v únoru během jednodenních oslav White Night v australském Melbourne. Šestimetrového lešení s plastovými boxy na bocích připomínalo velkou kytici a stejně jako v Paříží, i zde se lešení pomalu zahalilo do pěny. V současnosti vystavuje Michel Blazy v Bruselu v Centrale for Contemporary Art a v Los Angeles v galerii Barnsdall.
.
.
.
.
.
.
.
source: galerieartconcept
Michel Blazy est né en 1966 à Monaco. Il vit et travaille à Paris. Son travail est présent dans les collections suivantes : Museum of Old and New Art (MONA), Tasmanie; MNAM – Centre Georges Pompidou, Paris Fonds National d’Art Contemporain; Paris Musée d’art moderne de la Ville de Paris; Nouveau Musée National de Monaco; FRAC Aquitaine; FRAC Basse-Normandie; FRAC Corse; FRAC Haute-Normandie; FRAC Ile-de-France; FRAC Languedoc-Roussillon; FRAC Limousin; FRAC Nord Pas De Calais; FRAC PACA; FRAC Poitou-Charentes; Les Abattoirs, Toulouse. Expositions : Bouquet Final 3, National Gallery of Victoria, Melbourne White Night (2013); Le Grand Restaurant, Le Plateau – FRAC Idf, Paris (2012); Débordement domestique; Art:Concept, Paris (2012); Post Patman, Palais de Tokyo, Paris (2007).
Michel Blazy a créé un univers artistique fait d’absurde, de périssable, de vivant et de mutation. Il utilise des matériaux humbles, des matières vivantes, organiques que l’on trouve dans sa cuisine ou son jardin, donnant naissance à un art animé, mouvant et étrange. Ses installations sont constituées de rencontres de matières, qui tentent de faire perdurer un moment, un instant grâce à différentes stratégies de survie. La première stratégie du vivant pour se sauvegarder est la reproduction, les oeuvres de Blazy utilisent le même moyen pour survivre, elles se reproduisent, se répètent; à l’artiste de trouver le bon geste, de se plier à la matière pour y parvenir. Ainsi, les choses artificielles produites vont s’intégrer dans le cycle du vivant et créer une sorte de rituel contre le temps en adoptant le même comportement que le vivant.
.
.
.
.
.
.
.
source: galerieartconcept
Michel Blazy was born in 1966 in Monaco, he lives and works in Paris. His work is present, among others, by the following institutions: Museum of Old and New Art (MONA), Tasmanie; MNAM – Centre Georges Pompidou, Paris Fonds National d’Art Contemporain; Paris Musée d’art moderne de la Ville de Paris; Nouveau Musée National de Monaco; FRAC Aquitaine; FRAC Basse-Normandie; FRAC Corse; FRAC Haute-Normandie; FRAC Ile-de-France; FRAC Languedoc-Roussillon; FRAC Limousin; FRAC Nord Pas De Calais; FRAC PACA; FRAC Poitou-Charentes; Les Abattoirs, Toulouse. Exhibitions : Bouquet Final 3, National Gallery of Victoria, Melbourne White Night (2013); Le Grand Restaurant, Le Plateau – FRAC Idf, Paris (2012); Débordement domestique; Art:Concept, Paris (2012); Post Patman, Palais de Tokyo, Paris (2007).
Michel Blazy has created a universe made of perishable, live and mutating matter. His use of organic and live materials of humble extraction that can be found in any kitchen or garden gives birth to a lively, animated, shifting and strange kind of art. His installations are encounters of materials that aim at stretching a moment’s duration through different strategies of survival. The first strategy used by living matter for its own safeguard is breeding, and Michel Blazy’s works apply the same method to ensure their own survival; they breed and reoccur; beckoning the artist to find the right gesture and fulfill all necessary material conditions to succeed. Hence, his produced artifacts will fit into a cycle of living-matter and create a sort of anti-time ritual much akin to a natural-life strategy.